Jak vytvořil reálný harddisk pro Amigu ve WinUAE

Dneska jsem byl konfrontován s maličkostí, kterou jsem sice před léty vyřešil, ale s věkem člověk zapomíná a tak se ukázalo, že vytvořit HDD pod WinUAE není úplně jen tak.

Koupil jsem si do své nové A1200 CFku a nastoupil jako správný frajer k její přípravě na PC. Ostatně to udělá snad každý, kdo má čtečku nebo alespoň jeden volný port na IDE kabelu a redukci. Je to na první pohled pohodlné, nemusíte budoucí „harddisk“ prohazovat a rovnou si na něj natáhnete všechna potřebná data. Na ten druhý se ale dočkáte několika problémů a jak kdysi bylo něco jednoduché pod WinXP, nemusí to být úplně stejně snadné pod Win7.

Rovnou si řekněme, že dneska jsou všechny CFky (nebo alespoň valná většina z nich) už připravené pro okamžité použití v PC bez nutnosti vytvářet oddíly a formátovat je. Pro naše účely je to ale užitečné asi jako ten pořad šišlavé Tachecí pro ty, kteří rádi koukají na dusící se známé osobnosti (což o to, ony se dusí – ale obvykle smíchy). Win7 jednoduše nemají moc rády, když se jim něco snaží hrabat na discích, které si už jednou vzaly do svého područí.

Jako první si musíte rozhodnout, jaký chcete filesystém pro svůj budoucí disk. FFS je sice klasika, ale má kdejaká omezení. Na 2GB flasku stačí, na větší už bych doporučil SFS, s kterým budeme v návodu dále pracovat. Ti, co jim stačí FFS tedy vynechají pasáže, kde mluvím o specifikách pro SFS. Čili stáhneme si balíček do PC a rozbalíme nejlépe někam, kde jeho obsah snadno najdeme. V adresáři s WinUAE si  jako první vytvoříme dávkový soubor (například UAE.BAT), do kterého napíšeme WinUAE.exe -disableharddrivesafetycheck. Uložíme a spustíme s pravomocemi správce. Pokud WinUAE správně zaregistrovalo zadaný parametr zjistíme velice záhy – při přidání disku vypíše varovné hlášení, které jako správní tvrďáci budeme ignorovat. Ale nepředbíhejme.

V konfiguračním okně zvolíme nejlépe A1200 konfiguraci. Vložíme disketu Install z balíčku WB3.1 (nebo 3.0), přidáme harddisk a povolíme mu zápis (ujistěte se, že opravdu přidáváte zařízení, které chcete!!!). Pokud nechcete následně zadávat HDToolBoxu parametr -uaehf.device, můžete zvolit jako virtuální řadič IDE0 – to je ale vhodnější jen u disků, které opravdu budou splňovat striktní pravidla FFS. Klikneme na OK a nyní by WinUAE mělo poprvé varovat, že přidáváte disk, který nemůže zkontrolovat. Podruhé to bude, když klikneme na Start. My si ještě ale přidáme další disk, tentokrát jako adresář ve Windows a logicky zvolíme ten, kam jsme si rozbalili předtím stažený archív. Doporučuji pojmenovat ho nějak hodně blbě – třeba XDR, XDR. To proto, aby nám pak nekolidoval s nově vytvořenými partitions. Spustíme emulaci samotnou a čekáme…

Tak nám naběhl pravděpodobně Workbench (pokud ne, tak jste někde něco udělali špatně a nebo máte vadnou disketu). Na disketě najdeme v adresáři HDTools program HDToolBox (všeobecně se traduje, že je na dvě věci, ale ono to tak hrozné ve skutečnosti není). Pokud jsme ponechali u výběru disku jako virtuální řadič UAE, klikneme jednou na ikonu HDToolBoxu a z vrchního menu zvolíme Informace (Information). Otevře se nám okno, kde parametr SCSI_DEVICE_NAME=scsi.device změníme na SCSI_DEVICE_NAME=uaehf.device a uložíme. No a nyní už můžeme HDToolBox směle spustit a ten by měl načíst přidaný disk (adresář neuvidíte – co ale můžete vidět jsou např HDF soubory, pokud jste se nedrželi návodu a chcete si disk vytvořit už pod svým předpřipraveným systémem – v takovém případě ale na 99% nevidíte ten správný disk, s kterým byste chtěli pracovat).

Disk zvolíme (pokud už tomu tak není) a klikneme na Change Drive Type. Necháme načíst konfiguraci, která bude asi docela divoká. Toho se nicméně bát nemusíte. Uložíme a pokračujeme na rozdělení disku (Partition Drive). Osobně doporučuji alespoň dva oddíly. Ale to záleží na gustu uživatele a velikosti harddisku. U 512MB disků a menších nemá moc smysl disk nějak dělit. Naopak pokud chcete zůstat u FFS, s celkovou velikostí disku, resp. přístupného prostoru, se musíte vejít do 4GB, přičemž velikost jednoho oddílu nesmí přesáhnout 2GB. Mastňáci s FFS2, SFS nebo PFS se můžou rozlézat jak chtějí a udělat si klidně 20GB oddíl. My ale máme za úkol vytvořit SFS disk a tak nás čeká trocha práce. Vytvoříme si tedy požadované oddíly – dejme tomu pro náš příklad DH0, DH1, DH2. Přičemž oddíl pro systém jsem zvolil 807MB, na bordel 2,3GB a zbytek na budoucí využítí pro emulátor Maca. První oddíl by měl být bootvatelný (zaškrtnuté políčko Bootable). Teď přidáme do HDToolBoxu nový filesystém. Zaškrtneme Advanced Options, čímž se nám otevře nová nabídka. Rovnou si zvolíme náš první oddíl (máme zaškrtnuto Bootable?), klikneme na Add/Update a pak na Add New Filesystem. Tam zadáme cestu k SFS, který jsme si předtím rozbalili – např. tedy XDR:SmartFileSystem/AmigaOS3.x/L/smartfilesystem. Klikněte na OK a zadáme pár parametrů. DosType bude 0×53465300. Na verzi a revizi se můžete vykašlat, ale pokud jste puntíčkáři, tak tam napište 1 a 277 (případně jiné číselné hodnocení poslední verze SFS, kterou jste stáhli. Klikněte na OK a nový filesystém by se měl objevit mezi dostupnými. Ještě jednou OK a pokračujeme. Následující kroky zopakujte u všech oddílů.

Zvolte oddíl (to už nyní máme), klikněte na Change a v následujícím okně z rolovací nabídky zvolte SFS\00. Masku nastavte na 0×7ffffffe (je tam 6x f) (oprava masky dole v diskuzi), MaxTransfer na 0×1fe00 a BlockSize ponechte na 512. Po každé zadané hodnotě nezapomeňte stisknout enter! Vraťte se na obrazovku s oddíly a Buffers nastavte na 100 (opět enter!). No a to proveďte u všech ostatních oddílů. V našel příkladě tedy ještě dvakrát. Změny nechte zapsat na disk (Save Changes to Drive) a při dotazu na reboot klikněte na Continue.

Po znovunačtení Workbenche uvidíte vytvořené oddíly s poznámou nDOS. Kdo by chtěl teďka formátovat, může to zkusit, ale kýženého výsledku se dozajista nedočká. Win7 sice dovolily zlikvidovat MBR disku, vytvořit jiné oddíly v jim neznámé formě, ale pracovat dál nás s diskem nenechají. Musíme tedy restartovat (nebo vysunout a zasunout kartu ve čtečce). Jde o to, že o disk/CF nesmí jevit Windows zájem. Po tomto restartu zase spustíme WinUAE popsaným způsobem na začátku článku (předtím se můžeme přesvědčit, že Windows opravdu disk/CF nevypisují mezi dostupnými úložišti).

We Workbenchi spustíme CLI (Amiga+E, newcli), přelezeme do adresáře se SFS (XDR:SmartFileSystem) a napíšeme:

sfsformat DRIVE DH0: NAME System (DH0 nahradíme jménem oddílu dle potřeby, stejně jako System, pokud chceme, aby se disk jmenoval jinak) a stiskneme enter. Provede se rychlý formát a ikona DH0/nDOS by se měla změnit na System. Pokud ne, někde jste něco udělali špatně a WinUAE nemá k disku/CF plný přístup.

Zopakujeme a zbývajících oddílů (samozřejmě např. DRIVE DH1: NAME Programy, atp.). Nyní máte hezky nakonfigurovaný disk pro použití v Amize. Jen na něj nasypat všechno potřebné…

About the Author

Zapálený AmigaFanatik, občasný tvůrce her a oddaný vůdce pana Zkázy!