Zhýčkaný evropan se hold bez e-mailu a pořádného prohlížeče neobejde. Internet musí mít prakticky i v hodinkách, aby mohl včas informovat své přátele na xichtové knížce o stavu své ranní stolice, případně jak ráno zase voprasil ty hnusné řidiče, když spěchal na svém byciklu do Makra na dopolední šichtu. Přestože věřím, že věrný Amigista takové polosociální projevy ega nesdílí, ba přímo nevyhledává, je jasné že se po internetu také rád podívá. Napíše toliko rozumných příspěvků, ba i nějaký ten legální obsah do své Amigy postahuje. Stačí k tomu na první pohled málo – Amiga, síťová karta a potřebný software. Protože většina z nás je odvislá na nějaké té verzi Workbenche 3.x a při koupi nové či jeté Amigy tomu nebude jinak u málokoho, podívejme se, co nám tento systém nabízí.

Hardware sloužící k připojení na internet se odvíjí od toho, co máte za Amigu. Majitelé A1200 a A600 se zřejmě poohlídnou po vhodném řešení do PCMCIA slotu, které je nejen levné, ale hlavně i v dnešní době dostupné. I Amigisté vybavenějších Amig mají možnost pořídit si síťovou kartu do zorro slotu (případně USB kartu a do ní píchnout nějakou tu pěknou USB síťovku za pár korun od čongů) – takové řešení není sice šetrné k peněženkám (X-Surf se dá pořídit nový od sta liber), ale jiná schůdná varianta není momentálně k dispozici.

K samotnému připojení na internet slouží pár balíčků, které se dají stáhnout z Aminetu – jejich konfigurace je však veskrze triviální a často stačí jen vyplnit údaje (pokud máte DHCP tak ani to ne), které jste vpisovali do síťového nastavení na PC. Čím si ho ale prohlédnout, aby byl zážitek co možná nejkvalitnější? Uživatelé Amiga OS 3.x mají hned několik možností a my se podíváme na ty nejzajímavější. U každého prověříme několik důležitých aspektů – jak si poradí se stránkami samotnými, scripty na nich spouštěnými, jejich rychlost a co nám ukáží v Acid1 testu (vyšší verze ani jeden z nabízených prohlížečů neumí). I když test Acid samotný není pro naše potřeby nijak směrodatný, je hezké vidět, jak si povede přestože byl navrhován pro daleko vyspělejší bratříčky testovaných prohlížečů. Upozorňuji, že test bude velice povrchní, zaměřený jen na ty nejdůležitější části. Zkoumat, zda umí gesta myší nebo mají klávesové zkratky pro kde co, není účelem tohoto článku.

Kdo nezvládne titulní stránku Google, nemá právo žít...

Začněme rozšířeným AWeb-II 3.5.09, tedy poslední verzí, která se dá najít. Jedná se o prohlížeč, který byl (je?) vyvíjený hodně dlouhou dobu a v popisu se pyšní kromě závratné rychlosti i podporou HTML3.2, JavaScriptem, rámci, SSL a nějakými těmi funkcemi, které mají NetScape a IE. Je to ovšem skutečně tak? O rychlosti nemá cenu pochybovat. I na 030/50Mhz se dočkáte svižného načítání stránek. Otázkou ale je, na kolik webů se podíváte. Jeden z testovaných, konkrétně iDnes, si rozhodně neprohlédnete. AWeb s má s touto stránkou evidentní potíže a tak ho ani nenačte. Navíc se projeví hned jedna z nejzávažnějších chyb, kvůli které budete AWeb proklínat – jakmile není schopen zpracovat nějaký script na stránce, sice nabídne jeho zastavení, ale na tlačítko STOP není schopen reagovat. Sice úplně nevytuhne, ale nedá se zavřít, ani s ním jakkoliv dál pracovat. Stejně si počíná i na Novinky.cz, Centrum, DIIT, Zive, atd. Na prohlížení českých webů tedy moc není. Snad jediná stránka, kterou jakš takš načte, je DFens. Navíc už na domovské stránce

I když se autor LemonAmiga snažil, pod AWebem stejně nevypadá, jak má.

Google zjistíte, že o nějakém luxusním vykreslování se také nedá ani uvažovat, což se potvrdí při dalším browsdání webem. Mnohé stránky umí vykreslit líp i mobil.
Jak je vidět na přiložených screenshotech, AWebem opravdu nikoho neoslníte a ani si sami moc nepočtete. Pokud ale navštěvujete nenáročné stránky, jako je Aminet, LemonAmiga a další optimalizované na HTML<4, budete rychlostí mile překvapeni i na slabších strojích.
+ Rychlost i na slabých mašinách
- JavaScript umí jen „když se mu chce“
- Často vytuhává a nakonec se přistihnete, že se již bojíte lézt na další stránky, abyste nemuseli zase restartovat celou Amigu
- Češtinu se mi nepodařilo zprovoznit ani po dvou hodinách laborování
- snad všechno ostatní

I stařičký ACID1 test je katastrofa sama o sobě.

IBrowse už zvládne Lemona o poznání lépe.

Další na paškálu je IBrowse. Jedná se o prohlížeč postavený na Amiga Mosaic, jedním z prvních, které se na Amize vyskytly. V poslední verzi by měl umět HTML4 (by měl, protože neumí), JavaScript, rámce, SSL a nějaké drobnosti navíc. Na první pohled se tedy od AWebu nijak moc neliší. Podpora JavaScriptu je opět jen historická a dalo by se říct „jen tak do počtu“. Plusem však je, že pokud narazí na stránku obsahující náročný, či nepodporovaný kód, umí ho sám a rychle ukončit. Mezi velké plus pak počítám, že umí automaticky dokončit vpisované adresy, přičemž si pamatuje všechny a ne jen ty v aktuální session. iDnes, Novinky a další pochybné oblíbené bulvární weby se již načtou, ale koukat se na to samozřejmě nedá. Nefunkční čeština, parsování stránek hodné lachtana po lobotomii, i to je IBrowse. Na druhou stranu LemonAmiga načte o poznání lépe, než AWeb a dokonce i rychleji. Obsahuje i správce hesel a tak nemusíte (ale samozřejmě můžete, je to lepší) nosit v hlavě všechny ty nesmysly, které jste si jako login údaje nastavili na spoustě stránek.

I iDnes načte, ale je to tragedie.

Ocenil jsem i správce stahování, cookies a možnost ukládat si stránky pro pozdější offline prohlížení. Umět IBrowse pořádně vykreslovat stránky a české znaky, jednalo by se dozajista o bezkonkurenční prohlížeč, kterých bych každému doporučil. Uživatelský komfort, rychlost a paměťová nenáročnost jsou hlediska, v kterých je nepřekonatelný. Pokud nepotřebujete nikoho oslnit, hledáte rychle nějaké informace a vsugerujete si, že to „bž“ je ve skutečnosti „ě“, nebo jiný český znak, pak je tohle ten správný browser pro Vás. Ostatní ale ještě chvíli vydrží a posunou své zraky pod screenshoty.
+ rychlost
+ paměťová nenáročnost
+ spousta užitečných funkcí
- nové stránky hold neumí
- opět se mi nepodařilo rozchodit češtinu

ACID1 test dokazuje, že HTML4 opravdu neumí.

iDnes je v NetSurf takřka bezchybné, jen velké znaky s diakritikou neumí.

Říká se, že to nejlepší je dobré nechat si na konec. V tomto případě se jedná o prohlížeč s názvem NetSurf. Práce na něm začaly v dubnu roku 2002 a primárně byl určen jako záplata na nedostatečně kvalitní prohlížeče na RiscOS platformách. Cílem je a bylo udělat prohlížeč, který bude stejně dobře fungovat na moderním PC, jako na pomalém zařízení s AMR procesorem. Přes absenci Java Scriptu si u uživatelů získal do své první public verze v roce 2007 velkou část příznivců. Nepodporuje úplně ty nejnovější standardy, ale z nabízených prohlížečů je v současné chvíli asi ten nejlepší, který si můžete pořídit, pokud na něj máte hardware. Zatímco už světem putuje verze 2.5, majitelé OS3.x a 68k Amig se musí spokojit s verzí 2.1, která je od letošního srpna v nabídce na Aminetu. Nejnovější verze je k dispozici bohužel na Amize jen pro OS4 – obě bohužel nemohu dostatečně porovnat, neboť má síťová karta pod OS4 nepracuje jak má.

Levicové Novinky.cz jsou také bez poskvrnky.

Autoři portu uvádějí jako minimální konfiguraci procesor 68020, 64MB Ram a grafickou kartu s odpovídajícími ovladači. Na 68020 však můžete směle zapomenout. Prohlížeč sice spustíte, ale o nějakém rychlém prohlížení internetu se rozhodně nedá mluvit. I na MC68060/50Mhz s využitím FPU knihoven se načtení stránky dle její náročnosti pohybuje od 15ti do 50ti vteřin. Ano, skoro minuta je už za hranicí únosnosti – na obhajobu však musím říct, že takovou dobu to trvá především na webech plných reklam, rámců, poparchantělých CSS stylů a dalších libůstek. Odměnou Vám však je skvěle vykreslená stránka k nerozeznání od prohlížečů na PC – tedy pokud splňuje standardy, s kterými NetSurf počítá. Standardní weby, jako lžiDnes, Diit.cz, Živě, Lidovky, atd. se chovají kupodivu naprosto regulérně. Můžete i nerušeně přispívat do diskuzí, jen na Živě jsem zaznamenal problémy díky chybějícímu JavaScriptu. Zajímavé pak bylo na Živě především sledovat identifikaci mého prohlížeče, který ohodnotilo jako Chrome – podle všeho to však dělá u každého prohlížeče, s kterým si neví rady. Určité zklamání však přišlo při pohledu na naši domovinu Amiga.cz. Jak sami můžete vidět na přiloženém screenshotu, NetSurf si s ní poradí jen částečně – avšak o poznání lépe, než jeho konkurenti. Naprosto katastroficky však dopadl test na AmigaPortal.cz, kde po dlouhé minutě vykreslil vrchní obrázek a zbytek polí vyplnil pouze černou barvou. Ku dobrému jménu mu však zase přidává to, že na obou hlavních webech věnujících se Amize zvádl pohyb skrze diskuzní fóra naprosto s přehledem. O Aminetu se snad ani nemá cenu zmiňovat – prohlížeč s ním pracuje svižně a na jedničku, stejně jako s dalším oblíbeným zdrojem informací a softwaru – LemonAmiga.com. Nezbývá tedy, než se vrhnout na test samotného prohlížeče, jak nám ho prověří Acid1 test.

ACID1 test dopadl na jedničku s hvězdičkou!

Nakonec by se slušelo poznamenat, že i bez zběsilé konfigurace si hravě poradí s jakýmkoliv kódováním češtiny a tak se české znaky nemění v noční můru, kdy se snažíte odhadnout, zda někdo píše o plínkách nebo plaňkách… K neprospěchu může hovořit absence Java Scriptu, stejně jako špatně řešené bookmarkování a prakticky nemožnost jakékoliv hlubší konfigurace. Velikost okna prohlížeče musíte potvrdit jeho restartováním, nedisponuje automatickým předvyplňováním polí a ani neumí automaticky dokončit text již navštívených webů v adresním řádku. Chyb ubírajících na komfortu by se samozřejmě dalo najít ještě mnohem více. To ovšem nemění nic na faktu, že NetSurf je momentálně to nejlepší, co můžete své 060kové Amize dopřát.

+ Výborné vykreslování stránek
+ Čeština i bez pracné konfigurace
+ HTML4 na rozdíl od předchozích opravdu umí
+ Pod OS4 musí být radost s ním pracovat
- bez 060/50MHz bych tento prohlížeč ani nezkoušel
- neumí ani trochu JavaScript
- Nulová možnost nastavení

Domovské stránky Amiga.cz se sice nevykreslí úplně stoprocentně, ale číst se dají.

A k čemu je taková Amiga připojená na internet dobrá? No co většinu dne děláte u PC – čtete články, píšete maily a stahujete ten „legální obsah“. Jakmile připojíte Amigu na světovou síť, minimálně Vám odpadne potřeba přetahovat software z PC (Maca) do Amigy a ten komfort je také neocenitelný. Mailům „how i fucked your wife – photos attached“ se můžete vysmát taktéž – virus v případné příloze bude možná fungovat na lesčem, ale s Amigou určitě nikdo nepočítal. V neposlední řadě jsem například já zjistil, že se na internet dostanu daleko rychleji z Amigy, než na PC. No posuďte sami (na druhou stranu ne každý je magor jako já) – zapnu Amigu a …PC – to mi nejdřív hezky odpočítá 4GB Ram a vypíše všelijaké užitečné nesmysle. Pak chvíli čeká, jestli nezmáčknu nějakou asociovanou klávesu a když se tomu tak nestane, pokračuje na boot. Tam se mi načte Grub, který mi dá na výběr nespočet verzí linuxového jádra (jsem líný to mazat po každém updatu, no…). Překlepu se položkami dolů na Other System, dám Enter. Vypíše se další bootmenu, zda chci nastartovat Win7 nebo WinXP. V tuhle chvíli už ale na Amize spouštím Genesi a klikám na On-Line. Právě uplynulo cca 20 vteřin od zapnutí obou počítačů. Někdo by mohl namítnout, že to není fér – měl bych měřit nabíhání samotných OS. Ale ukažte mi Winy nebo MacOS, které jsou za dvacet vteřin ready – ani s čerstvou instalací načítanou z SSD toho nedosáhnete. Navíc má obrněná a letitá XPčka nabíhají do stavu kdy se s nimi dá něco dělat celých pět minut! To je na uvaření čínské polívky, případně ti zdatnější zvládnou do sebe nafutrovat za tuto dobu i oběd. Je to čas, kdy už mám na Amize odpovězeno na dva maily a akorát pročítám další…

MMULibs – jedná se o balíček, který by Vám měl vylepšit stabilitu Amigy a pokud použijete i přiložené utility, tak zestabilnit její chod. Alespoň tak se dušuje autor, který zároveň přidává, že se zlepší funkce všech programů, které využívají MMU a FPU ve Vaší Amize. Že ničím takovým nedisponuje? No nezoufejte. Prý se instalací MMULib a systémových knihoven pro procesory 68020 – 68060 ničemu rozhodně neuškodí. Já tenhle balíček využívám na své A3000, kde ve spojení s A3640 opravdu k citelnému zlepšení došlo. Na A4000 s 604e/233+060 jsem však nic nepozoroval. MMULibs je k najití jak jinak, než na Aminetu. Stále se vyvíjí, poslední verze je z roku 2009.
http://aminet.net/package/util/libs/MMULib

FroggerNG – není od věci mít v systému nahraný nějaký slušivý přehrávač na filmy nejrůznějších formátů.  Ne že by 040 nebo 060 procesor uchvacoval nějakým přemrštěným výkonem, ale na MPG formát to docela stačí (při zachování rozumného rozlišení i bitrate). Jestli máte nějaký silnější procesor, jako třeba já, pak si klidně troufněte i na přehrávání DivX. Bohužel FroggerNG se již nějakou dobu nevyvíjí, autor nekomunikuje a registrace nefunguje. Projekt je jednoduše totálně mrtvý. Shareware verze je omezena na přehrání 33% obsahu souboru, což nikoho nenadchne ani neoslní. Ovšem protože je projekt právě tak moc mrtvý, dovolil jsem si udělat balíček WOS a M68k verze programu s codecy a právě i registračními klíči (a to jen proto, že na internetu je neseženete ani na těch nepěkných kanálech, kam se pro ně chodí právě ve chvíli, kdy se Vám za něco nechce platit – u Froggera sice můžete chtít platit jak chcete, ale není komu). V balíčku se nachází i GUI, které Vám hodně usnadní používání přehrávače, který se jinak musí konfigurovat z příkazové řádky. Závěrem snad doplním, že Frogger podporuje i titulky, ale jejich použití jsem ještě moc nezkoumal. Předpokládám, že zkousne klasický SUB formát, kódování si však musíte převést sami.
http://amiga.webz.cz/storage/FroggerNGreg.lha

Exotic Ripper – dá se použít jako stand-alone program na disketě stejně, jako utilita ve Workbenchi. A co že tohle dělá? Jak už název napovídá, něco rippuje. Konkrétně hudbu a samply z her, dem, či jiných programů. Stačí hru nahrát, soft-resetovat Amigu a spustit Exotic Ripper – ten prohledá paměť dle Vašeho zadání a vypíše všechno, co našel s tím, že Vám to samozřejmě dovolí uložit. Zde se sluší připomenout, že Amiga při soft-resetu obsah paměti nemaže, ale postupně ho přepisuje novými daty. Pokud tedy chcete dosáhnout opravdu nejlepšího výsledku, stačí vložit disketu s Exotic Ripperem, aby se obsah paměti přepsal co nejméně (Workbench určitě sežere daleko víc, než 20kB velký program). Exotic Ripper funguje prakticky na jakékoliv Amize, která má zdravou RAM.
http://amiga.webz.cz/storage/er222.rar

Vypalování CDček – když už ke své Amize můžete připojit CD-ROM, proč jí tam nevrazit rovnou nějakou CD-RW mechaniku, že? Musíte myslet však na to, že Vaše Amiga není žádný výpočetní nářezák a přenosová rychlost také nepatři mezi nejrychlejší. Dobré je se orientovat na nějakou maximálně čtyřrychlostní vypalovačku, protože jinak byste víc CD vyhodili, než vypálili. Pro Amigu jsem našel a hodlám i já vyzkoušet dva kousky pálícího softwaru – prvním je Frying Pan, který je však shareware a registrace (již také nebude dost dobře možná) se dá provést kontaktováním autora via e-mail. Druhým je MakeCD, dlouho vyvíjený software, který je nyní free. Na jeho domovských stránkách najdete všechny potřebné informace včetně public key. O Frying Pan se dočtete, že umí vypalovat i DVD. No… Já bych to osobně neriskoval, ale pokud má někdo s vypalováním těchto placek pozitivní zkušenosti právě na Amize, může se o ně rozhodně podělit v diskuzi pod článkem.

BlazeWCP – Máte Amigu bez grafické karty a chcete ze svého ECS/AGA chipsetu vytáhnout co nejvíc? Pak je tohle utitilita přímo pro Vás. Počítá se s tím, že máte nějakou tu Fast Ram nainstalovanou, protože bez ní byste graficky náročnější aplikace (3D hry muhehe) stejně nespustili.
http://aminet.net/package/util/boot/Blazewcp

FBlit – další taková šikovná utilitka. Zařídí, aby se ve vybraných případech používal místo blitteru procesor. To samozřejmě nemá moc cenu u 000 a 020 procesorů, kde blitter přecijen stále nabízí dost výkonu. U rychlejších kousků však už blitter funguje spíš jako brzda. Nespornou výhodou je i to, že v takovou chvíli se může drtivá většina grafiky uložit do Fast RAM a není nad to koukat do WB, kde je skoro celá Chip RAM volná pro jiné rošťačinky.
http://aminet.net/util/boot/fblit.lha

CygnusED - no nebudeme si nic nalhávat ani věšet šmajchlfamfrlíny za wokna. Workbench sám o sobě nenabízí pořádný textový editor ve svém základu ani omylem. A to ani verze 3.9. Jasně, na takové to domácí datlení to jde – výhružný dopis sestře nebo tchýni v tom napíšete. Ale pokud to s psaním textů myslíte vážně a chcete nějaký ten komfort navíc, pak musíte sáhnout po schopnějším editoru. Jedním z mých oblíbených je právě CygnusED (mnozí ho znají pouze jak CED a diví se, proč ho na internetu nemohou dohledat ). Je malý, nenáročný a přesto šikovný. A tak to máme s panem Zkázou rádi. Proč? No záhýkejte klauny-klaun vy malí nevděční polykači piva – kdysi dávno existoval ještě GoldEd, což bylo takové šidítko pro milovníky TeXu a jiných prapodivných programů, jež milovník Amigy raději ani z úst nevypustí. Jeho instalačku se mi nepodařilo vypátrat, zato jsem zjistil, že se vyvinul v jakýsi CubicIDE. A považte, instalačka má víc, než OpenOffice – čili jen pro otrlé nátury. Já tu raděj házím odkaz na CED 3.5:
http://amiga.webz.cz/storage/ced35.rar – stejně jako výše Exotic Ripper, je to ADFko balené v RARu (ne, nebijte mě! už to neudělám!)

A co takhle nějakej ten ofís – přiznám se bez mučení (i když pan Zkáza mě trochu poškádlit může), že tady nikomu radit nebudu a nechci. Každý si totiž musíte najít svůj oblíbený program pro tuto činnost sami. Udělám to poněkud šalamounsky a odkáži vás na Wiki, kde si můžete pročíst seznam těch nejpoužívanějších programů. Já osobně používám balíček od firmy Digita (Wordworth, Organiser a Datastore) – a to nejen proto, že je to líbivé, ale také, že ho mám z nějakého záhadného důvodu originální. Instalačky jsem ovšem jako pako prodal s jednou A1200. Mírně nelegální (Digita svůj bundle dávno nenabízí a hlásí se s němu asi jako kukačka ke svému vejci) Wordworth můžete najít třeba zde.

AmigaGuide - je zvláštní věc, že v některých distribucích Workbenche tento program na disketě Extras byl, jinde zase ne. Majitelé Amig s OS3.x a vyšším to řešit nemusí, na Guide soubory mají Multiview. Ale co nebožák se starší Amigou? AmigaGuide se najít na internetu dá, ale z pochopitelných důvodů na něj nebudu odkazovat přímo. Místo toho si představíme XPKGuide, což je náhrada AmigaGuide, která umí vše a navíc ještě přidává podporu guide dokumenty zabalit v nějakém slušivém packeru. Kromě XPK, jak napovídá sám název, umí pracovat i s Power Packerem, Crunch Mania, LhE a P-Compres. K tomu ale logicky potřebuje odpovídající knihovny.
http://aminet.net/package/text/hyper/XPKGuide

Já si chci rozšířit menu! – I ty nezbedo jeden! Ale ano, máš pravdu – takové vlastní editovalné menu usnadní spoustu práce. Třeba kliknete jednou na LHA soubor a z menu zvolíte, aby se dal rozbalovat. Efektní rychlá cesta. A k ní slouží ToolsDaemon, který přidá do Nástrojů (nebo klidně do jiného, vlastního menu) Vámi předvolené položky. Konfigurace je triviální a zvládne ji i vaše dítě, které ještě plní plínky tou divnou beztvarou hmotou o jejíž konzistenci a barvě se tak rády matky baví.
http://aminet.net/package/util/boot/ToolsDaemon21a – samotný program
http://aminet.net/package/util/boot/ToolsDaemon22 – patch pro OS3.9

A co takhle víc kapacity na disketách – k tomu slouží nepřeberné množství utilit. Kdysi dávno všichni používali PFS. Dneska už to nikdo moc neřeší, protože diskety k zálohování používá jen malá hrstka lidí. Přesto někdy není zbytí (vaše Amiga neumožňuje připojit žádné zálohovací zařízení – tomu se mi však nechce věřit) a každý byte na disketě se hodí. V našem případě půjde rovnou o 100 kilobytů na DD a 200kB u HD disket (čili 980kB a 1960kB). Použitelná utilita k dosažení tohoto cíle se jmenuje Disk Spare Device a na Aminetu hnízdí její verze číslo 3. O její kvalitě svědčí i to, že jí do nějaké verze vykrádali právě hoši, co měli na svědomí PFS pro diskety.

SnoopDOS – už jsem o něm psal? Ne? Jo? Teď nevím. Ale opakování je matka všech sklerotiků, jako jsem já. Je to užitečný program, který sniffá ve vašem systému a podle toho, co mu navolíte, hlídá co se kde děje. Ideální pro situace, kdy se nějaký program nechce spustit a vy vůbec nevíte proč, neb nedá vědět, že mu něco chybí. SnoopDOS ale odhalí, že se pokusil například použít knihovnu, kterou nemáte a vy pak víte, co máte shánět.
http://aminet.net/util/moni/SnoopDos.lha – verze 3.8 na Aminetu
http://amiga.webz.cz/storage/snoopdos.rar – mini verze, která toho sice neumí až tolik, ale má jen 6kB

A opět zakončuji článek větou – napadají Vás další programy? Neváhejte je napsat do diskuze a nebo se zeptat, když nějaký sháníte a nevíte, jak by se mohl jmenovat (ale prosím konkrétně – ne „kdysi jsem měl takovej program, kde se na začátku ukázal dinosaurus a dalo se v tom animovat“).

Pro ty co si náhodou myslí, že autorem této G3/G4  karty je Elbox jen malé info, že karta je původně určena pro Macintosh jako CPU upgrade a Elbox si na ní dal pouze vlastní chladič + zřejmě modifikovaný bios karty. Proč karta nebyla vpuštěna do prodeje (čekalo se údajně na finální verzi OS 4.0 pro A1) a jak to nakonec dopadlo s podporou OS 4.0 se už asi nedozvíme. Další produkt od Elboxu Mediator (nutný pro provoz Sharka PPC) je OS 4.0 skvěle podporován. Pravdou je, že Shark PPC okupoval online shop Elboxu dost dlouho (je tam sice stále, ale už jako „Not Available“) včetně stanovené ceny.

Tady asi někde bude ten Elbox...

A jsme u cíle - Welcome in Elbox

A pak, že Shark PPC neexistuje...

Real Shark PPC

Elbox House

Kromě velmi známých a kvalitních turbokaret Blizzard PPC bylo plánováno vyrobit konkurenční PPC kartu s označením AmiJoe PPC. Bohužel bylo od tohoto záměru upuštěno a tak vznikly pouhé tři prototypy této karty (vlastním dva kousky). Bohužel žádný prototyp není funkční – chybí 68k emulace ve flash romce (AmiJoe PPC neobsahuje totiž hw CPU 040 nebo 060).

AmiJoe PPC

Zadní strana karty.

Srdcem karty je G3 CPU PowerPC 750 a obsahuje jeden 144 pin SO-DIMM slot pro max. 128 MB RAM

Vzhledem k nefunkčnosti karty se o ní moc napsat nedá, ale zaslouží si zde své místo a jistě nejeden z Vás ani neví, že nějaká taková G3 PPC kartička vůbec existuje. Přiznejte se v komentářích.

Obvyklá situace je ta, že před sebou máte Amigu… Koukáte na ní, zapojíte zdroj, kabel k monitoru nebo televizi a nejspíš i repráčky, myšku a joystick. Koukáte dál a máte neodbytný pocit, že Vám něco schází. Ano, je to softwarové vybavení. Nevím proč, ale poslední dobou je módou nabízet Amigy bez ničeho. Jen občas se člověku povede vyškemrat alespoň diskety s Workbenchem. Nic proti němu, v něm si můžete nastavovat barvičky, pouštět hodiny (jéé, ta vteřinovka pěkně tiká), spustit příšerný Ed a něco si v něm nadatlit (muj mily dennicku, dneska jsem si koupil Amigu a tak si te povedu uz jen elektronicky) a… No to je asi tak všechno. Workbench je ve všech směrech jen takový základ operačního systému – alespoň tedy do verze 3.1 včetně. Pak už se autoři snažili o nějaké to programové vybavení navíc, ale taky to neni nic moc. Mno…

Workbench je ve všech směrech jen takový základ operačního systému…

Podívejme se tedy na to, co budete potřebovat dál a to v hodně blízké době. Předně, pokud nemáte síťovou kartu nebo možnost jakkoliv jinak Amigu připojit na internet, tak to bude PC. A to ne ledajaké. Nejlépe vybavené nějakým zařízením, které odpovídá těm, kterými disponuje Vaše Amiga (FDD, ZIP, CD-ROM, ale i harddisky lze přehazovat). Článků na toto téma již bylo sepsáno hodně, tedy konkrétně jak přetahovat data do Amigy a bylo by zbytečné znovu vše rozvádět. Pokud bude však zájem, mohu na tuto problematiku kouknout znovu. Nyní však zpět k tématu.

Brzy totiž narazíte na překážky jako „proč mi to sakra nepíše česky“ nebo „ty woe LHAčko distribuované v LHA archívu“. Některým budou vadit i další drobnosti.

Čili pokud máte ve své Amize HDD, nebo možnost ho jakkoliv připojit, bude hezké, když si nyní provede instalaci Workbenche na něj (hezky pomocí diskety nadepsané Install). Pokud tuhle možnost nemáte, bude to hodně bolet, nicméně i tak si můžete vytvořit diskety s důležitými utilitkami (ale ručně, na novou disketu si nakopírujte z WB diskety adresáře LIBS, C, L, S a třeba i DEVS, ovšem to není tak důležité – adresář C pak můžete trochu promazat o nepotřebné věci – porovnejte s příkazy v startup-sequenci v adresáři S – tam si zakomentujte znakem „;“ řádky odkazující na adresář DEVS, pokud jste ho nenakopírovali). V roce 1993 jsme tak fungovali skoro všichni. Já budu ale počítat s tím, že harddisk máte a nebudu tak psát, nakopírujte si program na disketu Moje Utility 3.

Co je pěkné mít a neztratit…

LHA – jeden ze základních archivačních programů na Amize. Neobejde se bez něj prakticky nikde a nikdy. Jestli se kdokoliv rozhodne zabalit svůj program do jednoho úhledného souboru, bude za tím z 90% stát právě komprimační ulitita LHA. Naštěstí pryč jsou doby, kdy nikdo nepochopil, proč je špatně distribuovat LHA v LHA archívu a tak se tedy vyskytuje alespoň v samorozbalovací variantě. Stáhnout ho samozřejmě můžete z Aminetu. Kdo by si ho chtěl najít sám, může… Uvidíte sami, co Aminet udělá, když mu do vyhledávacího pole napíšete pouze „lha“
http://aminet.net/util/arc/lha.run

LZX – další z velice rozšířených archivačních programů. V podstatě se jedná o letitého rivala právě LHA. Z konečného souboje však nevyšel dvakrát dobře. Přesto hodně softwaru v tomto formátu ještě najdete. Poslední verze, která vyšla, nese označení 1.21R a má drobnou vadu. Neumí se vypořádat s rokem 2000 a výše. To se dá ovšem ošetřit patchem.
http://aminet.net/util/arc/lzx121r1.lha – obsahuje i registrační klíč
http://aminet.net/util/arc/LZX121r_pch.lha

DMS – přes veškeré protesty některých zoufalců se stále těší velké oblibě. Celé jméno je Device Masher System, což je asi tak úchvatné a všeříkající, jako programové prohlášení vlády… Konkrétně se tedy jedná o kompresní program, který sektor po sektoru načte disketu a udělá z ní komprimovaný obraz na harddisku. Lze tak zachovat kompletně vše, co se na disketě nachází v nezměněné formě. Ovšem jak kdy – ani DMS není všemocný a v historii se lze setkat s některými herními tituly, na kterých si vylámal zuby – není jich však mnoho. Poslední oficiální verze je 1.11, ale ta toho moc neumí. Pak jsou tzv. „neoficiální“ – jedná se o verze, které vytvořil někdo jiný bez souhlasu autora původního programu. Asi nejrozšířenější je 1.52, poslední pak 2.04, která umí už i samorozbalovací archívy, tzv. FMS.
http://www.amiga-stuff.com/files/archivers/DMS152a.lha
http://www.amiga-stuff.com/files/archivers/DMSV2-04.SFX (SFX je samorozbalovací archív)

xDM – je to něco jako DMS…respektive ani trochu. Podobní si jsou v tom, že umí oba udělat komprimovaný obraz diskety (a to se opravdu hodí, pokud třeba dostanete s Amigou nějaké, ale chcete na ně nahrát něco jiného – archivace starého obsahu disket je pak více než žádoucí). Tím to však končí. xDM načte disketu jako obraz pomocí známého programu DD a vytvoří z ní tedy RAW data (podobná ADF). Ty posléze zabalí pomocí LZX a celé to pojmenuje nechutnou XDM koncovkou. K tomuto výsledku se musíte prodrápat přes asi 5 oken s různými volbami… No někdo tomuto programu na chuť přišel, já ovšem ne. I přesto ho tu uvádím.
http://aminet.net/util/arc/XDM20.lha

ADF – to jsou soubory známé z PC díky emulátorům. Snad každá hra, pokud není distribuována jako WHDLoad balíček (k tomu níže), je z 99% ve formátu ADF. Opět je to obraz diskety, nicméně bez komprese. Se soubory ADF můžete nakládat několika způsoby. Zapsat jejich obsah na fyzickou disketu pomocí malé utilitky (TransDisk přiložený u každé verze UAE) a nebo… A to je mnohem zajímavější – načíst je do WB jako reálné zařízení. K tomu je ideální nástroj Disk Image Device, který umí takto načíst nejen ADF ale i spoustu dalších virtuálních obrazů disket a disků. K jeho úspěšnému chodu budete potřebovat i nějaké další utilitky a knihovny. Proto neodkazuji přímo na archív, ale na dokumentaci, kde je vše potřebné uvedeno.
http://aminet.net/package/disk/misc/diskimage.m68k-aos

ZIP, RAR a další archivátory z PC – je jich velká řada a je pěkné mít pro všechny nějaký ten program, který dané archívy umí alespoň rozbalit. S většinou z nich si poradí Unarc, který je dodávaný s OS3.5 a výše (ten si ostatně poradí i s LHA a dalšími). Co ovšem dělat, když Unarc nemáte a nebo máte právě RAR archív? Zde uvádím tedy seznam dalších archivačních programů vhodných do adresáře C – většina z nich má víc verzí podle druhu CPU, vyberte si tedy tu správnou a přejmenujte ji (například unrar-060 na unrar).
http://aminet.net/util/arc/UnRAR250.lha
http://aminet.net/util/arc/unz542xA.lha
http://aminet.net/util/arc/UnARJ241_104.lha
http://aminet.net/util/arc/zoo2-10.lzh

A co ta čeština? No už se k tomu dostávám. Na Amize těch lokalizací bylo hned několik. Dalo by se říct, že každá firma motající se tehdy okolo počítačů u nás si přihřála svoji polívčičku. Většina z nich už dávno skončila v zapomnění, ale dvě lokalizace se zachovaly. Jedna pro OS3.1 a druhá pro OS3.5 (ovšem dá se použít i v 3.9). Majitelé starších operačních systémů prominou, ale ani ve svých bohatých archívech jsem už žádnou lokalizaci nenašel. Budiž jim útěchou, že za pomoci pár příkazů v startup-sequenci budou moci česky alespoň psát:
SetMap czd-k8
ff topaz-k8.font
To a balíček s potřebnými programy a fontem níže Vám zajistí češtinu ve WB1.2 a vyšším (na nižších verzích jsem to netestoval).
http://amiga.webz.cz/storage/czech.lha – balíček pro ty, kteří mají starší Amigu. Vykopírujte si soubory z adresářů do odpovídajících na Vaší disketě a upravte startup-sequence dle informace výše.
http://aminet.net/package/misc/misc/CzechLocale31a – lokalizace pro systém 3.1 (na 3.0 funguje také)
Lokalizace pro OS3.5 (3.9) – Hlavní archív | Fonty | Katalogy | Aktualizace pro BB1

Vraťme se ale ještě na chvíli k archivačním programům a utilitkám (tou češtinou jsem to jen chtěl trochu nabourat, abych Vás až příliš nenudil ). Drobátko nám jich zbývá. Ale vezmu to rychle – XPK formát, tolik oblíbený na kompresi hudebních modulů (tak dobrá, hned po PowerPackeru). V OS1.2 – 2.1 moc dobře nefungují pokročilé náhražky XAD a XFD, proto je nutné sáhnout po starém dobrém XKP archivátoru. A třeba si k němu stáhnout i pěkné GUI XPKatana. XPK samozřejmě obsahuje i verze pro novější OS (majitelé starých Amig si knihovnu xpkmaster.library z balíčku zvolí z adresáře „Libs_1.3″). Tam se ale častěji používají XFD a XAD (000 / 020 / 060 verze / key), což jsou opět takové univerzální balasty na kdejaký komprimační algoritmus.

V neposlední řadě se musíme podívat na PowerPacker. To je utilita, která provázela Amigu neuvěřitelně dlouhou dobu. Vlastně snad pořád. Jeho výhodou bylo a je, že prakticky každý soubor, který s ním zapakujete, je schopen se sám zase rozbalit a automaticky spustit (pokud tedy nebyla při kompresi použita závislost na externí knihovně). Obvykle se s ním kopresily hudební moduly, textové dokumenty, obrázky, ale hlavně spustitelné soubory. Existovala však doplňující utilitka (kterou někde mám na AmigaComputing coverdisku, ale ne a ne ji najít), která se postarala o to, že jste PowerPackerem mohli zabalit prakticky jakýkoliv soubor a ona se postarala o to, že se ve správnou chvíli „předrozbalil“ bez ohledu na to, jaká aplikace si ním pracovala. Pokud budete pracovat s nějakou starší disketou, můžete si být na sto procent jisti, že textové dokumenty se budou koukat po programu PPmore, PPShow a dalších. Je tedy žádoucí, abyste nějaký ten PowerPacker měli na svém systému také. Uložil jsem pro Vás kokrétně verzi 5.0b, což je asi ta poslední, která se dá najít.

No a pokračujeme v krasojízdě.

Dneska už skoro každý program vyžaduje MUI, neboli Magic User Interface (ke svému chodu potřebuje OS3.0 a vyšší). Na Aminetu najdete poslední verzi 3.8 z roku 1997. A MUI je shareware. No. Ne že bych chtěl ubírat tvůrci trochu těch pěnízků, ale přecijen… Platit za 13 let starý software s nulovou podporou (ale domovské webové stránky jsou hezky barevné) je jak házet prachy prostitutkám z jedoucího auta. Nejraději bych tu poskytl registrační klíč, ale kdo bude chtít, najde si ho jinou cestou (malý hint MUI.key) . MUI opět můžete stahovat z Aminetu.
http://aminet.net/util/libs/mui38usr.lha

Další tu máme již zmíněný WHDLoad. Pokud máte harddisk u své Amigy a trpíte používáním disket u her, pak je tohle jediné možné řešení u těch, které nejdou na HDD nainstalovat samy. Proč to píšu? Ne vždy je totiž použití WHDLoad bez problémů a u některých her se využití takové distribuce přímo příčí zdravému rozumu. Třeba u WormsDC – dají se na HDD nainstalovat naprosto bez problémů a hlavně nebudete muset pracně shánět exotickou verzi obrazu ROM, který WHD verze vyžaduje ke svému chodu. Takových her je samozřejmě mnohem více. Nevýhoda WHDLoad pak spočívá v ještě jedné drobnosti – hry upravené pro chod z HDD postrádají mnohdy úžasná cracktra a hlavně trainery, bez kterých často ztrácí na své zábavnosti. WHDLoad je momentálně k dostání ve verzi 16.8, nebo ve verzi 16.9 z support stránek. Opět se jedná o shareware, ale kromě otravného okna před každým spuštěním hry nejste nijak moc omezováni. Autor si určitě nějaké ty money za vaši registraci zaslouží.

No a co dál? Každý by určitě měl rád ve svém Workbenchi nějaké ty fičurky navíc. Jako třeba hodiny v top-baru. Ale kde hledat. Když na Aminetu napíšete Workbench Clock, vyjede Vám kde co. Ale vesměs jsou to fujky, co si otvírají vlastní okno, aby Vás oblažily obřími číslíčky a jinou verbeží. Ne tak Titleclock, který je malý a šikovný. Stačí ho hodit do adresáře WBStartup (nebo kamkoliv jinam a spouštět ručně) a v horní liště okamžitě máte datum, čas a využití paměti RAM – to je ovšem docela zbytečný grafík, nicméně se dá zlikvidovat patřičnou položkou v Tooltypes ikony. Výhodu tohoto programu je, že šlape i na Amigách s OS2.x.

Někteří také budete chtít použít CD-ROM u své Amigy. V OS3.9 je celkem schopný CacheCDFS, nicméně co v OS3.0? Pro něj samozřejmě také existuje verze toho samého driveru (byť krapet starší verze). Někteří budou preferovat AsimCDFS, jehož výhody jsem však nikdy nepochytil (nepoužíval ho).

A co nějaký ten file manager? Majitelům starších Amig bude zřejmě vyhovovat u nás celkem neznámý, ale o to lepší SID (konkrétně ve verzi 2.00)… Víte jak před Vánoci dávají takové ty reklamy, kde se Vás snaží přesvědčit, že nejlepší dárek pro vaše blízké je multibalení prášků na inkontinenci nebo vaginální výtoky? Mě taková jedna reklama přesvědčila, že mám být kurvaštědrej Ježíšek a tak Vám k téhle verzi SIDa dám i sériové číslo – 2441 – ale pšššt, to jen pro Vás. U nás byl mnohem známější File Master. Nebo také DOPUS. Ten je vhodný především pro výkonější Amigy s více RAM (čili alespoň A1200). Já si v poslední době však oblíbil AmiDisk – je to úchylárna nejhrubšího zrna. Než se v něm naučíte pracovat, tak asi zešílíte, nemluvě o instalaci. Ale po nějaké hodince zjistíte, že i když ikonky nemají popis, jsou vlastně vesměs logické a práce je s tímto programem ve skutečnosti pohodlná… No. Total Commandera na Amize prostě nenajdete, s tím se musíme smířit.

A chtěli byste snad nějaký antivirák? Ačkoliv se Vám to může zdát naprosto zbytečné, opak je pravdou. Viry na Amize byly vždy tak trochu opomíjené. Ne, že by snad neexistovaly. Ale všeobecně se věřilo, že jsou celkem neškodné a tak se s jejich detekcí nikdo moc nesral. Může se tak stát, že si mezi starými disketami najdete tu se svou oblíbenou gameskou a ejhle, nějaká verbež se do Amigy hned natáhne. Sám jsem tomu nevěřil, ale viry mě už párkrát postihly. Podle mě máte dvě možnosti – Virus Workshop, který je poněkud starší, ale na většinu virů stačí a nebo více sofistikovaný Mill, který využívá knihovny xvs.library (obsahuje databázi s viry – nenechte se zmást rokem vydání, viry na Amigu se už hold nějakou dobu nedělají).

Závěrem bych chtěl říct, že každý program, na který zde odkazuji obsahuje nějaký ten script využívající instalátor. A ten je především ve WB3.0 a vyšším radno aktualizovat. Když ho nemá, pak se určitě v archívu povaluje nějaká ta dokumentace, kterak program nainstalovat. No a pokud ne? Pak obvykle stačí dle adresářové struktury vše překopírovat (co je v LIBS do LIBS, co je v C do C, atd.). Aktivační klíče obvykle patří do adresáře S nebo L. Pokud si nejste jisti, můžete ho zkusit nechat i v adresáři s programem.

Něco vám tu chybí? Tak se ptejte v diskuzi

V Amize 1200 je procesor 040 běžná věc, ale viděli jste už někdy 040 pro klasickou Amigu 500/500+???

Progressive 040/500 v celé své kráse.

Touto mojí mini recenzí bych chtěl představit jediný typ karty, která umožnuje použít již zmíněnou 040 v Amize 500/500+

Pro upřesnění ještě dodám, že v A500/500+ běhá i 060 s SCSI řadičem (teď už i PPC 603/150 ), ale to není do klasické Amigy v provedení desktop, nýbrž do provedení tower s použitím Micronik ZII BusBoardu, kde kromě Zorro II slotů je i potřebný CPU konektor shodný s tím co je v A2000. Zde pak stačí zasunout Blizzarda 2060 a máte nejrychlejší A500/500+

Přesný název dnešní popisované turbokarty je Progressive 040/500 a kromě 040 přidá do A500/500+ i nějakou paměť FAST (4MB nebo 8MB) a ROM 2.x, ktera je pro běh karty nezbytná.

Old EC040 CPU

Moje verze karty byla původně s EC040/28Mhz a ROM 2.04. V současné době používám plnou (včetně FPU) 040/40, která je taktována na „pouhých“ 33Mhz + ROM 3.1 a vše funguje naprosto v pořádku.

NEW full 040/40 CPU

Karta se do A500/500+ připojuje přes 68000 patici – CPU 68000 se vyjme a vloží do připravené patice přímo na turbokartě. Jak je vidět na obrázku není problém mezi ještě použít A500 clockport adaptér na který lze bez problémů připojit i kartu Subway USB, která ve spojení s vynikajícím sw Poseidon umožní v A500/500+ využívat např. USB flash disky nebo jiné USB zařízení.

Subway USB

Aby toho nebylo málo tak pokud se do bočního expanzního slotu připojí SCSI řadič A590 lze opět bezproblémově připojit SCSI disk nebo ZIP popřípadě CDRW mechaniku.

Na takto rozšířené Amize 500+ je instalován operační systém Amiga OS 3.9, který běhá velmi stabilně.

Pokud přesto při provozu 040 v A500/500+ nastane nějaká sw nekompatibilita není problém kartu vypnout a vrátit se k původní 68000. V tomto případě nejde logicky použit OS 3.9, který pro svůj běh potřebuje minimálně CPU 020, nejlépe však rovnou 030.

Cílem této mini recenze bylo ukázat, že i A500/500+ může být rozšířena o výkonější CPU a následně být provozována s Amiga OS 3.9

WhichAmiga

SysSpeed

 Update 2008:

Moje A500+ s turbokartou Progressive 040/500 je už taky konečně online na netu! Sehnal jsem vhodný D-Link USB to LAN adaptér, který bezproblémů funguje přes Subway USB pod Poseidonem 3.8

Samotná instalace je velmi jednoduchá. Jako TCP/IP software používám oblíbený MiamiDX 1.0c ve kterém stačí správně nastavit device – v mém případě usbasixeth.device unit 0.

Dlouhou dobu jsem scháněl USB to LAN adaptér, protože celkem málo modelů běží právě pod Poseidonem!

Další hardware, kterým jsem rozšířil tuto A500+ s 040/33 je jiný vhodnější GVP SCSI řadič. Tento řadič přidá i 4MB Fast, které se určitě hodí – původní A590 SCSI řadič totiž sloužil pouze jako SCSI bez možnosti paměti – tato bohužel nebyla kompatibilní s Progressive 040/500

Co ještě zbývá je zvuková karta na A500 clockport, ale zde zatím bez ůspěchu – připravená zvukovka Melody 1200 PRO kvůli ovladačům, které jsou psané pouze pro A1200 clockport zatím nefunguje tak musím počkat než nekdo „fixne“ ovladače. Zde jsem požádal Chrise (autora Poseidonu) tak uvidíme. Jako alternativou je případně Prelude 1200, která je taky na clockport a ten mám ještě v této A500+ jeden volný.

EDIT 2010:

Zvukovka stále ještě není úplně dořešena…

MiamiDX 1.0c a A500+ online na netu!

Poseidon USB

Lukyho AmiGOD a hláška "buy an PowerPC!" No jooo, už jsem si ho koupil.

Dneska by grafiku pro hry nebo programy na Amize vytvářel už jen sebevrah. Deluxe Paint ani jeho novější varianty jednoduše nenabízejí tolik komfortu, na který je uživatel Photoshopu nebo Gimpu zvyklý a velice špatně si bude zvykat na jejich omezené možnosti. Stále častěji se tedy sahá právě po nějakém tom grafickém programu na PC, kde se grafika připraví a pak se převede do Amigy. S tím jsou spojena ovšem některá úskalí, kterými bych Vás rád v následujcím tutorialu provedl.

Nejprve si řekněme, co budeme potřebovat
Tutorial se bude vztahovat k Photoshopu. Jak už jsem jednou psal, jsem grafik, tyto programy vlastním a pokládám je za nejlepší, co se dá v oblasti DTP na PC používat. Postup však půjde s drobnými změnami aplikovat určitě i na jiné, klidně free, alternativy (např. Gimp, PhotoFree, atd.). To znamená mít ve vlastnictví samozřejmě PC nebo Maca. Následně emulátor Amigy, nejlépe WinUAE, protože některé procedury bysme na reálné Amize sice mohli provádět, ale snížilo by nám to komfort celé práce. V neposlední řadě pak program ArtPro (dá se stáhnout na Aminetu) nebo jiný program pro koverzi formátu orbázků a Deluxe Paint IV (ne AGA verzi, která má určité problémy s rozložením palety v EHB na ECS Amigách). I přes použití non-AGA verze DPaintu si nezapomeňte nastavil v emulátoru ECS chipset – opět AGA Amiga rozkládá paletu barev v EHB módu dost podivně a to i ve výsledném LBM souboru, který je pak na ECS Amize nepoužitelný.
Samozřejmě budete potřebovat základní znalosti práce s těmito programy.

Začneme s HAMem 6…
Postup pro EHB (64 barevné) obrázky bude do určitého bodu stejný – přesněji tam, kde práce s HAM končí, s EHB zvesela pokračuje. Majitelé ECS Amig si určitě už všimli, že třeba jejich oblíbené porno obrázky ve formátu JPG jsou v prohlížeči takové nanicovaté. Přechody barev nejsou plynulé a nevypají vůber hezky. To je především proto, že OCS/ECS Amigy mají pouze 12-bit paletu barev. V praxi to znamená, že dokáží od každé barvy zobrazit pouze škálu 15-ti odstínů, narozdíl od 255-ti, které umí běžná PC grafika. V připraveném obrázku na PC se tedy mohou právě tyto odstíny vyskytovat a zbytečně by nám ve výsledné paletě zabíraly místo. První úkol tedy spočívá v tom, že se těchto barev zbavíme. Otevřeme obrázek v Photoshopu a provedeme celkem nemilý postup, který si koleduje o uložení do akcí, protože jeho časté opakování by mohlo být více rizikové, než sledování Bay Watch po druhé hodině ráno. S největší pravděpodobností máte obrázek v RGB, pokud ne, převeďte ho do této palety. Zvolte si Kanály a tam položku Split Channels (rozdělit kanály). Nyní se obrázek rozdělil na tři černobílé v módech Grayscale (odstíny šedi). Postupně každý převeďte do RGB a následně na Indexované barvy, kde ponecháme vynucenou černou a bílou, počet barev nastavte na 16 a nezapomeňte odškrtnout transparentnost, pokud je aktivní. Pohrajte

Rozdělujeme kanály

si s položkou Dither pro nejlepší možný výsledek. Až to budete mít hotové u všech tří obrázků, opět je převeďte do odstínů šedi. Pokud jste postupovali správně a u každého obrázku provedli stejné akce, můžete nyní v Kanálech zvolit položku Merge Channels (sloučit kanály).
Tím jsme si paletu převedli do 12-ti bitů a obrázek podle toho i vypadá. Nyní je již jen na vás, zda si obrázek uložíte jako BMP (nebo jiný formát bez komprese) a použijete ho pro další hrátky v HAMu nebo ho znovu převedete na Indexované barvy a uložíte nejlépe jako 256 barevný GIF. Jestliže jste chtěli mít obrázek v HAM6, můžete následující kapitolu přeskočit a rovnou pomocí konvertovacího programu převést do LBM. Poté ještě otevřete obrázek v DPaintu, opraví se tím některé drobné chybky v paletě, které mohly v paletě vzniknout během konverze.

EHB pro dlouhé zimní večery
Jak už jsem napsal, EHB je tak trochu perlička, ale pořád je to lepší, než mít pouze 32 barev. Uživatel má sice k dispozici v EHB plných 64 barev, ale libovolně může měnit pouze prvních 32, přičemž ve zbývajících 32 se automaticky zvolí tmavší odstín od zvolené barvy. Ve výsledku to není ale nijak hrozné – pořád máte 63 (černá je pořád černá) unikátních barev, byť s lehkým omezením. Při vytváření a konvertování obrázku je s tím ovšem nutné počítat – nelze si vytvořit libovolný obrázek v 64 barvách a pak ho jen převést do EHB. Musíme zachovat paletu tak, jak si jí Amiga představuje. Čili jak na to?

Otrocké "kapaní" palety, ale vyplatí se.

Postup bude stejný jako u obrázků HAM. Obrázek tedy převedeme do 12-bitové palety, aby se nám tam zbytečně nemíchaly barvy, které nepotřebujeme. Teď přijde fígl, kterým využijeme plných 64 barev. Obrázek si v Photoshopu duplikujte a jednu verzi převeďte do 256 barev. S druhou verzí nyní budeme pracovat. Tu si převedeme do 32 barev a zhodnotíme výsledek. Pokud nám během redukce palety zmizely některé odstíny, bez kterých nemůžeme žít, vynutíme si je. Stále v poli Indexovaných barev v položce Forced (vynucené) vybereme položku custom a otrockým kliknáním na pole barev a následně kapátkem na požadované barvy v 256 barevné verzi obrázku vybereme ty, které chceme.

Doporučuji to však nepřehánět. Stačí tak 16 nejdůležitějších barev, aby zbývající část palety byla k dispozici omáčce okolo (na příkladech v článku tím myslím například trávu, stromy, atd.). Taky nezapomeňte, že od každé vynucené se Vám v Amize navolí automaticky jedna tmavší. Doporučuji tak nevybírat vynucené barvy, které by v paletě byly příliš blízko sebe (například jasně červenou a o tři řády tmavší červenou). Jakmile jste částečně spokojeni s výsledkem, nechte obrázek převést do palety 32 barev a uložte ho jako GIF. Nyní si ho pod emulátorem převedeme do LBM a otevřeme v DPaintu přímo v EHB módu.

Herní pole a 32 barev

Jak můžete vidět, k námi zvolené paletě 32 barev se automaticky vytvořily ponížené hodnoty. Jestli se vám povedlo, že se některé barvy opakují, můžete se v postupu vrátit a paletu si ještě upravit. Jinak nadejde převod celé palety do Photoshopu.

Bylo by až patologicky hloupé přepočítávat jednotlivé hodnoty barev do 255 odstínů a tak přijde důvod, proč jsem psal, že emulátor bude potřeba.

Vytvoříme si printscreen obrazovky DPaintu i s paletou a ten následně vložíme do Photoshopu.

Doporučuji si obrázek s paletou oříznout opravdu jen na ni a nazvětšovat, co to půjde.

Herní pole v 64 barvách.

Vraťte se k 256 barevnému obrázku. Ten převeďte zpět na RGB a znovu na Indexované barvy. Jinak bysme neměli možnost zvolit 64 barevnou paletu. Čili tak nyní učiňte. Dithertaci si zvolte jakou chcete a jdeme na vnucování barev.

Taková paleta bude muset odpovídat té na Amize. Čili opět kapátko a klináním na pole palety následované klikáním do otisku obrazovky palety DPaintu to jistí. Zachovávejte pořadí barev! V Deluxe Paintu jsou řazené v sloupcích odshora dolů, v Photoshopu v řádcích odleva doprava. Jamile máte zaplněné všechny 4 řádky (každý obsahuje 16 barev), tak už se jen kochejte svým 64 barevným obrázkem. Uložte ho jako GIF, převeďte na LBM a pod DPaintem můžete obrázek zlehka doladit, zpravidla to ovšem nebývá nutné.

Herní pole v HAM.

Na závěr bych rád řekl, že je to sice práce otrocká, ale vyplatí se. Na výsledku hodně záleží i množství experimentování s dithertací – někdo může preferovat volbu None a vše si vystínovat dodatečně, někdo chce vše najednou, ale nemá nad výsledkem takovou kontrolu.

Noir animace na Amize? Jde to, ale dře to

EXA nám zde pěkně nadnáší a ukazuje dovednosti ze svého oboru, kterému rozumí a umí ho na jedničku s minimálně dvěmi hvězdičkami. Je tedy na čase, abych i já přišel se svojí troškou do mlýna. A vzhledem k tomu, že jsem primárně grafik (ano a matlal v AMOSu ), pak nezbývá nic jiného, než se podívat do mých tajů a zákoutí.

Amiga v době svého vzniku přinesla především jedinečné možnosti na poli grafiky a animace, což se snažila dokazovat snad v každé komerční reklamě. Snad každému z nás se dostal do rukou Deluxe Paint a v tu chvíli jsme začali přemýšlet, jak v něm udělat pořádný obrázek nebo právě pěknou animaci. Šlo to, o tom žádná, ale bylo to neuvěřitelné trápení. Dodnes se však v této oblasti vůbec nic nezměnilo a tak pokud chce člověk oslnit trochu víc, než jen barevnými fleky a nemá zrovna v malíku pixel art, musí se poohlídnout po vhodných programech na jinou platformu. A to přináší nejedno úskalí. Nebudu nyní mluvit o přenosu surových dat, ale o tom, jak například ze slušivého PSD dostat ještě slušivější ILBM v pěkné barevné paletě, po které toužíme.

Ale pro začátek začneme něčím jednodužším – animací. A ukážeme si to hned na příkladu vycházejícím z mé čerstvé zkušenosti. Na PC máme na výběr z bezpočtu různého softwaru, ať už komerčního nebo freeware, které nám poskytne ten pravý komfort a mnohdy i velké ulehčení práce. Bylo by zbytečné vyjmenovávat byť je zlomek, protože každý máme ten svůj oblíbený. Jedno však mají z 99% společné, ANIMaci použitelnou na Amize z nich nedostaneme. Když ale člověk chce, jde všechno.

Někdy v půlce tohoto týdne jsem si začal pohrávat s myšlenkou využití animace v demu. Já vím, já vím – mezi tvůrci dem je to něco jako nejhorší kacířství, za které se nejen upaluje, ale majitelově Amize se trhají švábíky, které následně obřadně provinilec musí sníst spolu s rozdrcenými instalačními DVD Windows. Často se něco takového bere jako podvodné jednání, protože se animací nahrazují efekty, které by výpočetní výkon Amigy nikdy nezvládl realizovat. Ovšem nemuselo by tomu tak být v případě dema čistě realizovaného jako animace. „K čemu pak takové demo asi je?“, ptáte se. Ale no tak… Nezáleží přece na formě, ale obsahu.

Zároveň jsem se s touto myšlenkou vrhal na hodně tenký led. S konverzí statických obrázků mám nemalé zkušenosti, ale s animací? Pro začátek to chtělo něco relativně efektního a podle mých vzpomínek i vhodně barevného a ne moc členitého, aby si s tím formát ANIM kloudně poradil, aniž by výsledek zabíral deset mega na harddisku. Výběr padl na pěknou noir animaci. Tahle technika mě uchvacuje už nějakou dobu a filmy pomocí ní realizované pokládám za hodnotnou zábavu pro depresivní zimní večery, u nichž s panem Zkázou mentálně masturbujeme. Přinášely pro mě i další nespornou výhodu – minimální nároky na počet barev, čímž jsem měl základní podmínku splněnou a mohl se vrhnout na samotnou realizaci.

Bohužel jedinou slušnou krátkou noir animaci jsem byl schopen sehnat pouze v 3GP formátu (už to je hodně špatný začátek, protože je tahle technika jak dělaná pro bezztrátovou kompresi a 3GP v samotném obraze udělá slušný brajgl). Nezbývalo nic jiného, než ji převést do nějakého slušného formátu, ale hlavně, aby během toho převodu nevznikly další nepěkné čtverečky z důvodu komprese. Opět, existuje spousta konverzních programů, jen se při zadání dotazu na panu Googlovi musíte trochu obrnit a hledat mezi tou hordou nesmyslných reklamních stránek, nějaký správný (mě posloužil 123 Video Converter, přestože mám ve svých letitých XP nainstalovanou určitě lepší variantu, na kterou jsem však už dávno zapoměl).

Pak už je cesta celkem jednoduchá. Našel jsem si software, který umí video extrahovat do jednotlivých obrázků a bylo relativně vyhráno.  V tuto chvíli se potkávají uživatelé, kteří chtějí zkonvertovat nějaké cizí video, tak i ti s vlastní animací. Nejlépe je si uvědomit, na čem budeme chtít animaci pouštět a jakou výslednou velikost chceme. Vlastníci AGA Amig s HDD zřejmě bez rozmýšlení zvolí nějaký ten BMP formát v 24 bitech. Pokud však chceme potěšit i OCS Amigisty, není nad nějaký ten GIF a vhodně zvolenou snímkovou frekvenci. Defaultně se GIFy ukládají v 256 barvách, ale spousta programů to umí změnit i na nižší hodnoty. Přímé konvertory z jiných animací obvykle ale ne. Nevadí. V článku celé operace nám totiž ještě jeden program chybí. A to nějaký, který by nám převedl nyní již jednotlivé frames na ILBM obrázky, které bude Amiga schopna i bez přídavných datatypes otevřít.

V tuto chvíli jsem si vzpoměl na geniální program pocházející z české produkce. Kdysi dávno, ještě v dobrách 486tek mi sloužil jako prohlížeč a konvertor nejrůznějších formátů.  Ano, mluvím tu o legendě – programu PictView. Ten můžete dneska stáhnout i ve verzi pro Windows, nicméně nám bude stačit jeho okleštěná verze – konvertor formátů pro příkazovou řádku. Ten umí mimo jiné upravit i barevnou hloubku, případně velikost konvertovaných obrázků. V rychlosti tak můžete za jeho pomoci převést třeba i 2500 obrázků do požadovaného formátu. V tomto případě do skutečného ILBM, které skousne bez obtíží i DPaint, v kterém se animace na Amize nejlépe upravují (alespoň podle mě). S rozdílnou barevnou škálou si především na OCS Amigách nemusíte dělat starosti. Formát ANIM má tu výhodu, že klidně každé políčko může mít jinou paletu. Stačí tedy, když jednotlivé frames vypadají hezky v paletě, jakou mají.

Dál už vše záleží na zkušenostech a schopnostech, jak animaci zase poskládat, případně si s ní vyhrát. ANIM formát toho umí opravdu hodně, například mít proměnlivou délku framů, různě přahrávaný obsah loopovat, atp. S pomocí ulitity Deluxe Movie do něj lze vkládat i zvuky.

Sám za sebe však musím říct, že s výslednou velikostí animace jsem nebyl dvakrát spokojen. Zřejmě jsem si schopnosti komprese ANIM5 ve své mysli za ta léta pořádně nadhodnotil a nebo po ní chtěl příliš mnoho. Samozřejmě zkušenější uživatel, který si vystačí se statickými pozadími dopadne daleko lépe. A i já se rozhodl pro ještě jeden pokus s přijatelnějším motivem, o který se samozřejmě časem podělím.

Netvrdím, že můj postup byl optimální. Ale například jsem nenašel a ani si nevzpoměl na utilitu, která by uměla konvertovat GIF animaci přímo do ANIM. Dále na Aminetu najdete jen jednu jedinou, která umí z několika IFF/ILBM souborů udělat právě ANIM, nicméně jí stejně musíte vytvořit seznam, podle kterého se řídí. Pokud tedy budete vědět o lepším postupu, nebojte se podělit v diskuzi pod článkem.

A nyní již k mému výsledku. Ke spuštění „dema“ budete potřebovat minimálně 4MB Ram. Na MC68000 by mělo běžet také, ale netestoval jsem to. Spustil jsem ho pod WinUAE a na mé A3000 s MC68040. Na regulérní konfrontaci s klasickými demy samozřejmě neaspiruje.

Jo, také Mě přepadla Fantas-Magoras, že Jsem si řekl: Krapétek si tu Svoji A-1200 vyšperkuju.

Začal Jsem u toho, co dům dal, no a pokud nedal, tak se Bastlilo a to s plným vědomím, že pudlo A-1200 není nafukovací, že budu muset počítat s každým Milimetrem.

Moje požadavky byly: Mít v ní CD-mechaniku, CF-kartu a ještě další nadstandartní ptákoviny navíc.

Začnu s postupným vysvětlováním, snad to bude i srozumitelné. Nejprve přišla na řadu Fast-ATA a Scandy. Jenže nastal problém, že Scandynu na svém hrbu hostí Lisa a adapter Fast-Aty hostí Gayle a jejich PCB jsou v kolizi, tedy ve stejné výškové úrovni. Tudíž Jsem na patici Scandyny nabastlil ještě jednu patici a mezi ně nalepil špilky, abych dosáhl požadované výšky a na adaptéru od Fast-Aty ucvakal a začistil všechny nahoru čouhající piny. Tímto PCB Scandyny je v úrovni asi 1mm nad adaptérem, ale pro sichr je tam izolace, viz. foto. VGA-out Jsem vyřešil uvolněním místa na úkor TV-Modulátoru, kterej se Mě nějak až zas tak moc nezamlouval. Vystal další problémek, kolize hlavního PCB Fast-Aty se Scandynou. Tím pádem nezbejvalo nic jiného, než udělat Rise ze dvou precizních 2×40-patic pod KS a do základní MB Jsem dal také precizní patice k vůli stabilitě. Ale aby toho nebylo málo, nějak se Mě nelíbilo, že PCB Fast-Aty se dotýká čípu na Scandyně svejma pinama pro připojení 2.5-HDD. Piny Jsem dal do kša a navíc vypiloval v PCB výřez a tím to vše dosedlo tak, jak se Mě to jevilo nejoptimálnější. Mám zato, že fotéčky napoví víc.

No a aby toho nebylo málo, proč nenapchat do pudla i CD-mechaniku. Ideální je takováta z NoteBooku-Slimka, ale potřeba si sehnad redukci pro připojení na ATA. A dále se Mě dostala do pracek redukce ATA na SATA, tekže nebylo dál co řešit a bylo rozhodnuto, že tímto HW obštastním Svou A-1200. Také místo HDD se v Dnešní době již používá CF. Musel Jsem ubastlit různé úchyty, které jsou patrny z fotek. Abych nezapoměl, Fast-ATA má vyvedenej Reset, takže proč jej nemít i zde. USB je Dnes samozřejmostí a na jedné z fotek je vyvedené na pravé straně, ale to je momentálně ve vývojovém stavu a o tom až někdy jindy. Když se kouknem na pravou stranu A-1200, jsou tam k vidění jakoby dvě komůrky,které přímo volají po tom, aby se tam něco dobastlilo. Mám rozpracovanej nápad, kde bych právě do tohohle místa šoupnul New-Audio-Out, 3.5jack for Phones. Dále z Pauly čmajznout signály pro New-Audio-Mix, kde ještě využiju i signály z CD-mechaniky a bude se mixovat stejným způsobem, jak je to ku příkladu v A-CD-32. Ideální číp je Audigi, kterej výše popsané umožnuje. Zrušit Origo-Stereo-Cynch-Audio a na to místo vyvést PCB s 3.5jack a Optical Out. Tohle vše je momentálně v rozpracovaném stavu na papíře. Také i PCMCIA má svou LEDeču a New-PCB. Další dvě fotéčky jsou pohled dovnitř a zezadu na konektory. Zkoušel Jsem připojit SATA-HDD 250GB a BluRay CD mechaniku a vše se bez problémů hlásilo, slovy OK !!!

Konfig: Turbína B-1230 , CPU + FPU/60MHz + SCSI Kit, 32 + 128 MB Fast RAM, CF-8GB, FDD-1.76MB, DVD.

KickStart-3.1, OS-3.9. KeyBoard Black – Klávesy přehozené z CDTV.

Jeden další Můj sen je : Mít uvniř Turbínku s CPU-060/60MHz / PPC/300MHz + 256MB Fast RAM + B-Vision, vše je již nachystané, ale času nějak nenadbývá to vše dodělat.

Pohled z vrchu

Boční pohled

Double cokl Scandy

Double cokl

Scandy + Adapter Fast-ATA

Scandy nad adapterem

Úprava Fast-ATA PCB

Úprava na PCB pohled zespodu

Zarovnané piny na adapteru

VGA-Out

SATA + CF úchycení

Reset vyvedený z Fast-ATA

USB-Prototyp-Vývoj

Výsledek Bastlení

Pohled zezadu

Dodatek:

Mohu ubezpečit každého, kdo by se do něčeho podobného chtěl pustit, že mu klidně s tím i helfnu, ale také, že pokud se bude poctivě měřit na Milimetry, nemusejí nastat obavy, že by se uvnitř něco šprajcovalo ! Nad CéDé mechanikou je ještě 2mm místa a nad Fast ATA také, takže VoCoGo ! Zde jsou na čumendu vobrázky, B-PPC a na něm B-Vision a samosebou i 2×128MB Fast RAM, to vše tam ještě vleze bez problémů ! V komentáři je návrh, něco ve smyslu vyměnit Flopinu. Ale proooč, když existuje na světě tolik krásnej Adaptérů do PCMCIA, viz . Foto. Je k vidění Adapter 5v1, tento nemá chybu a mám vše co potřebuju k životu, není potřeba si dělat místo tím, že vyhodím Flopinu 1.76MB !!! Ještě mohu dodat, že malinké Micro-SD s kapacitou do 1GB, ty už Dnes nikdo nechce a dají se sehnat třeba v mobil-shopu do 50Kč a je vystaráno co se týče přenosu dat z PéCka !

B-PPC/060 + B-Vision + 2x128MB Fast RAM

PCMCIA-Adaptery